Vidí psi černobíle, nebo ne?

ChatGPT Psi nevidí barvy v plném rozsahu jako lidé, jejich vidění je omezené na odstíny modré, žluté a šedé. Mají menší ostrost vidění než lidé, ale jsou citlivější na pohyb a mají širší zorné pole. Jsou přizpůsobeni pro lovení a vnímání pohyblivých objektů ve svém prostředí.

Dlouhá léta se lidé pokoušeli zjistit jako domácí mazlíčci vnímají okolní svět. Až jednadvacáté století nám nabízí odpovědi na doposud nezodpovězené otázky.

Na jednu z nich se vědcům podařilo odpovědět. Vidí psi barvy?

Složení psího a lidského oka

V oku jsou dva typy buněk schopných vnímat světlo – tyčinky a čípky. Zatímco tyčinky potřebují méně světla, ale vidí pouze černobíle, čípky jsou sice na světlo náročnější, zato dokáží vnímat i barvy.

V lidském oku jsou tři typy čípků, které dohromady skládají barevný obraz tak, jak jsme zvyklí. Psi však mají pouze dva druhy čípků, a jejich vidění je proto podobné jako u lidí trpících zvláštním druhem barvosleposti – nerozlišují zelenou a červenou barvu.

Jaké barvy vidí pes?

Ve psy vnímaném světě převládají různé odstíny modré, žluté a šedé.

Psí zrak je od lidského odlišný i v jiných aspektech. Je to pochopitelné, protože se jedná o šelmy, které mají jiné potřeby (lov pohyblivé kořisti) než primáti (orientace v prostoru, barevné rozlišení potravy). Psi mají proti člověku v sítnici větší poměr tyčinek k čípkům. Barevné vidění u nich proto není tak vyvinuté, zato mnohem lépe vidí za šera. Za sítnicí mají navíc zvláštní reflexní vrstvu, která odráží světlo zpátky a zvyšuje tak jeho využití.

Psí ostrozrakost

Ve srovnání s člověkem mají psi menší ostrost vidění, zato výborně vnímají pohyb. Jednotlivá plemena se liší vzájemným postavením očí, které určuje šířku zorného úhlu a schopnost prostorového vidění (to vyžaduje překryv zorných polí obou očí). Obecně platí, že psi svým zrakem obsáhnou větší část svého okolí než člověk.

Autor: redakce

doporučujeme

Ideální věk pro krytí feny je obvykle druhá až třetí říje, kdy je fena mladá,
Novofundlandští psi sloužili také v americké armádě za druhé světové války. Byli používáni například při