Psí svrab je úporně svědivé kožní onemocnění. Jak poznat psí svrab? Jak svrab u psa vypadá? Co jej vyvolává a jak se léčí? Je přenosný na člověka?
Co je to svrab?
Svrab je parazitární kožní onemocnění vyvolané roztočem, který se označuje jako zákožka svrabová. V tomto případě se mluví o (celo)tělové formě svrabu. Existuje však i svrab ušní, který je vyvolán jiným roztočem – strupovkou ušní. Tento svrab se omezuje pouze na ušní zvukovody, popřípadě jejich okolí.
Zákožky nejsou patrné pouhým okem, k jejich identifikaci je nutný mikroskop. Strupovky je možné pozorovat i pouhým okem nebo lupou.
Jak poznat psí svrab?
Základním poznávacím znakem je svědivost. Zákožky preferují místa s jemnější kůží, proto osidlují břicho, třísla, lokty, hlezna, okolí očí a uši. Jak se pes intenzivně drbe, zanáší si do kůže infekci a kožní postižení se dále šíří. U chronických případů je pak postižena kůže po celém těle, včetně hlavy a ocasu. Kůže je bez chlupů, suchá, s tvorbou šupin, lupů a krust.
Ušní svrab se typicky popisuje jako „kávová sedlina“ v ušních zvukovodech, což je vyvoláno nadměrnou tvorbou tmavého ušního mazu. Pes si drbe uši a je neklidný. Otoskopem lze v ušních zvukovodech pozorovat bílé strupovky.
Lze svrab u psa přesně diagnostikovat?
Zákožky se hledají v kožních seškrabech s pomocí mikroskopu. Kožní seškrab znamená, že se škrabkou či skalpelem opatrně seškrábne horní část kůže až do mírného krvácení. Zákožky totiž nežijí na kůži, ale v kůži, ve které si vrtají chodbičky. Jejich množství však není v kůži takové, aby je bylo jednoduché najít. Proto se musí seškrabů dělat více a i tak se může stát, že se nepodaří žádnou zákožku objevit.
Jak probíhá přenos svrabu a jak se množí?
Svrab se přenáší přímo ze zvířete na zvíře či na člověka, ale také například hřebeny, kartáči, různými předměty a kontaminovaným okolím. Zákožky nesnáší vysušení, mimo hostitele dlouho nevydrží (řádově dny). Na hostitele se přenáší dospělá zákožka, která se zavrtá do kůže a v chodbičkách naklade vejce. Z vajíček se po 3-4 týdnech vyvinou dospělci, kteří žijí pouze měsíc.
Inkubační doba – tedy období od přenosu zákožek po první klinické příznaky – je relativně dlouhá (2-8 týdnů), a proto bývá obtížné vypátrat, kde pes svrab chytl.
Jak se svrab u psa léčí?
Na léčbu svrabu u psů dnes naštěstí existují poměrně účinné léky – od koupelí v různých chemikáliích až po tzv. spoty, čili léky podávané ve formě kapek na kůži mezi lopatkami. Tyto látky dokážou usmrtit samotné zákožky.
Je ale nutné uvědomit si, že kůže je zákožkami zdevastovaná a svrab téměř vždy doprovází sekundární bakteriální infekce. Proto je vždy vhodné nasazení antibiotik.
Svědivost lze tlumit steroidy
Svědivost lze tlumit nízkými dávkami steroidů. Tato nepříjemnost nějaký čas přetrvává i po úspěšném vyhubení zákožek, protože jejich těla v kůži zůstávají, rozkládají se a dráždí. Z těchto důvodů je potřeba být trpělivý a vyčkat, až se stará kůže postupně odloupe. Tomuto procesu lze pomoci tzv. medikovanými šampóny, které proces odstranění staré kontaminované kůže urychlí.
Ušní svrab se primárně léčí speciálními ušními kapkami, ale lze použít i spoty jako u tělového svrabu.
Vždy je vhodné vyčistit a vydesinfikovat i okolí postiženého zvířete. K tomuto účelu lze použít běžné akaricidy, tedy spreje proti roztočům.
Jak je to s přenosem psího svrabu na člověka?
Svrab je přenosný na člověka relativně snadno, zvláště při přímém kontaktu se zvířetem. Stejně jako u psa se svrab u člověka projevuje svěděním, a to především v místech s jemnou kůží, tj. na zápěstích, v ohybech loktů, na břiše, na kotnících apod.
Psí svrab nicméně není adaptovaný na člověka, takže se u lidí tato forma svrabu nedokáže etablovat tak jako lidský svrab, a probíhá proto v mírnější formě. U člověka lze na postižená místa aplikovat k tomuto účelu vyráběné masti.
Autor: MVDr. Martin Grym
