Je kastrace fen správná či špatná? Ubližuje či pomáhá? Proč a jak se provádí? Jaká náročná je pooperační péče? Kolik vlastně zákrok stojí?
Kastrace fen aneb přehlídka mýtů a legend
O kastraci fen se vždy hodně mluvilo a málo vědělo. V některých zemích se kastrace provádějí běžně u štěňat od 3 měsíců věku a jsou všeobecně žádané, jinde mají chovatelé k tomuto druhu zákroku odpor. Zkusme si projít některá fakta.
Kastrace feny ano, či ne?
Reprodukční aparát feny je zdrojem hormonů, které výrazně a komplexně ovlivňují celý organismus. Funkcí reprodukčního aparátu psovitých šelem je reprodukce, a to reprodukce relativně intenzívní. U fen je však situace dosti jiná. O reprodukční aktivitě zde rozhoduje chovatel. A ten – pokud nejde o chovnou stanici či dokonce množírnu – se staví k nějaké významné rozmnožovací činnosti své feny spíše zdrženlivě.
A zde je právě kámen úrazu. Reprodukční aparát feny je nastaven na opakované rození a kojení. Umělé bránění tomuto fyziologickému mechanismu s sebou nese problémy jako je falešná březost, zánět dělohy, poruchy cyklování nebo nádory mléčných žláz.
Takže ubližuje kastrace, nebo pomáhá?
U každé feny, se kterou se nepočítá jako chovnou, je z hlediska zdravotního kastrace jednoznačně doporučitelná.
Pokud se kastrace provede před první říjí nebo nejpozději mezi první a druhou říjí, sníží se riziko nádoru mléčných žláz téměř na nulu.
Ale i v pozdějším věku má kastrace smysl. Předcházíme tak zánětu dělohy nebo poruchám cyklování s nepříjemným dlouhým krvácením, ale i nechtěnému nakrytí a souvisejícím starostem. U fen s počínající cukrovkou lze kastrací tuto nemoc ve velkém množství případů elegantně vyřešit.
Jak se kastrace provádí?
Kastrace feny je složitější nežli kastrace psů. Vždy spočívá v odstranění vaječníků, a to buďto společně s dělohou či bez dělohy. Představy chovatelů o možnosti pouhého „podvázání vejcovodů“ jsou mylné. U feny je vždy cílem zastavit cyklus, zamezit hárání, předejít negativnímu působení hormonů a zánětu dělohy. Nic z toho nelze dosáhnout s vaječníky v těle, ať už podvázanými či nepodvázanými vejcovody.
Technicky se kastrace provádí buďto otevřením břišní dutiny řezem a odstraněním vaječníků (a dělohy), popř. se vaječníky odstraní laparoskopicky, tedy instrumentáriem, které si nárokuje pouze tři malé vstupy do břišní dutiny a nikoli klasické otevření břicha. Výhodou první varianty je možnost odstranit také dělohu, výhodou druhé pak rychlejší rekonvalescence a šetrnější operace. Laparoskopické operace bývají dražší, protože jsou technologicky náročnější a nákladnější.
Je pooperační péče náročná?
Jak již bylo řečeno, jsou většinou laparoskopické operace doprovázeny rychlým zotavením. U klasické metody závisí rychlost zotavení na stáří a celkovém stavu feny. Mladé fenky se „otřepou“ velmi rychle (často již druhý den by na nich člověk nic nepoznal), u starších či nějak nemocných může být rekonvalescence delší (řádově dny), s postupným návratem apetitu a původní aktivity.
Jaká jsou rizika kastrace fenky?
Pomiňme obecné rizika každé operace a narkózy, které nejsou nikdy nulová. Důležité je předoperační vyšetření, především odběr krve, kterým se daří rizika rozumně eliminovat.
Typicky postkastrační rizika samozřejmě existují. Jsou jimi především vyšší tendence k nadváze, ale vzácněji také inkontinence, která může vzniknout několik let po kastraci a lze ji velmi účinně léčit.
Lze kastraci nějak pokazit?
Bohužel ano. Občas se stává, že se nepodaří odstranit celé vaječníky a kousek vaječníku v těle zůstane. Ten je pak hormonálně aktivní a může vyvolávat zánět děložního pahýlu, pokud byla odstraněna i děloha. Jestliže v těchto případech děloha odstraněna nebyla, fena se normálně dále hárá, jakoby kastrace neproběhla.
Jaká je cena kastrace feny?
Kastrace feny se liší podle hmotnosti zvířete a také samozřejmě podle pracoviště. U malých fen se cena řádově pohybuje od 1500 do 2500 Kč, u středně velkých od 2500 do 3500 Kč a u velkých plemen od 3500 do 6500 Kč. Uvedené ceny jsou pouze orientační a slouží pro rámcovou představu.
Autor: MVDr. Martin Grym